Celé naše tělo je stvořeno k pohybu a aktivitě, nemáme-li dostatek pohybu, neodrazí se to jen na tělesném zdraví, ale začnou ochabovat i naše duševní schopnosti. Nejvíce tím trpí mozek, nejcitlivější ze všech orgánů. Jestliže je mozek nucen k přehnané činnosti, vysiluje se – a následky bývají často trvalé.

Život se dnes stává stále více pohodlným, a výsledkem je tělesný úpadek. I když se už nemůžeme plně vrátit k prostým návykům dávných dob, můžeme se z nich poučit, aby se náš odpočinek a rekreace staly skutečně tím, co označuje jejich název – příležitostí pro rozvoj těla, mysli i duše.

Čas věnovaný pohybu někdy nepochybně naruší pravidelný průběh našeho dne. Takové narušení však není na překážku. Naopak, vynaložený čas a úsilí se stonásobně vrátí. Mysl i tělo se totiž osvěží, prokysličí a naše energie bude rozumně využita. Mysl se bude zabývat dobrem, což je nejlepší ochrana proti zlu.